Chov prasat

 

ZÁKLADNÍ POJMY V CHOVU PRASAT

5. 10. 2011

ZÁKLADNÍ POJMY V CHOVU PRASAT

a) prasetem  - se rozumí  zvíře  druhu  prase jakéhokoliv věku, chované pro odchov,
   plemenitbu nebo výkrm,

b) kancem - pohlavně dospělý samec prasete zařazený do plemenitby

c) prasničkou - pohlavně dospělá samice prasete před prvním porodem,

d) prasnicí - samice prasete po prvním porodu,

e) prasnicí po porodu - samice prasete od perinatálního období do odstavu
   mláďat;  perinatálním  obdobím se rozumí doba těsně před porodem, porod
   samotný a doba těsně po porodu,

f)  zaprahlou  březí  prasnicí  - prasnice  v době mezi odstavem mláďat a
   perinatálním obdobím,

g) seletem - prase od narození do odstavu,

h) odstávčetem - prase od odstavu do stáří 10 týdnů,

i)  chovným  běhounem  a  prasetem ve výkrmu - prase od stáří 10 týdnů do
   porážky nebo zařazení do plemenitby.

j) jalová - nebřezí,

k) vepř - samčí kastrát prasete,

l) zaprahnutí - ukončení produkce mléka prasnicí, většinou vlivem limitované výživy a odstavem selat,

m) odstav - odebrání - oddělení selat prasnici

o) mléčnost - produkce mléka prasnicí, která je určená pouze pro potřeby selat (zjišťuje se vážením selat a následně se přírůstek vrhu přepočítává na produkci mléka

 

 

VÝŽIVA PRASAT V PŘEDVÝKRMU A VÝKRMU

3. 5. 2012

PŘEDVÝKRM A VÝKRM PRASAT

Předvýkrm

Kategorie předvýkrmu, tedy odchovu běhounů úzce navazuje na mléčnou výživu selat. Produkce mléka prasnice – mléčnost dosahuje v průběhu odchovu selat 70 až 72,5 kg mléka na prasnici. V průběhu mléčné výživy jsou telata postupně navykána na příjem pevných krmiv. Zpočátku jsou selata krmena tzv. starterovým krmivem. Odstav selat je zákonným předpisem stanoven min. na 28 dní s tím, že výjimkou je odstav v 21 dnech (musí být splněny stanovené požadavky). Odstav selat je uskutečněn nárazově. Tedy prasnici den před odstavem již nekrmíme, ráno jí vystájíme (oddělíme od selat) z porodního boxu. Poté jsou obvykle z porodny za několik hodin přesouvána i selata do předvýkrmu.
V předvýkrmu jsou selata krmena kompletní krmnou směsí ČOS 2, kde se průměrná spotřeba u selete pohybuje v průběhu odchovu okolo 0,75 kg/ks a den do hmotnosti 17 až 18 kg. Poté je selatům zkrmována kompletní krmná směs A 1, která se zkrmuje do hmotnosti až 35 kg. Průměrná spotřeba krmiva se pohybuje mezi 1,5 kg/sele a den.
 

Výkrm

Výkrm prasat je zahájen po převodu běhounů do výkrmny, tj. od hmotnosti cca 30 až 35 kg. Výkrm bývá realizován obvykle odděleně podle pohlaví, tj. výkrm vepříků a výkrm prasniček. V některých chovech kastrace kanečků není, avšak jejich výkrm je do nižší porážkové hmotnosti, a to z důvodu kvality masa - kančího zápachu. Prasat jsou v průběhu výkrmu krmena dvěma směsmi, tedy A 2 a CDP. Krmná směs A 2 je zkrmována ad libitně, a to do hmotnosti 65 kg. Spotřeba krmné směsi A 2 dosahuje 2,2 kg/ks a den. CDP – cereální dieta prasat je také zkrmována adlibitně, to v závěru výkrmu. Průměrná denní spotřeba CDP se pohybuje okolo 3,2 kg/ks a den.

 

 

USTÁJENÍ KANCŮ

Kance lze ustájit buď ve stáji, nebo ve venkovních přístřešcích. Obvykle jsou kanci individuálně ustájení. Plocha stelivového lože by na jednoho dospělého kance měla být 4 až 5 m2  (2,3 x 2,3 m). Plocha celého kotce, tedy plochy stelivového lože, včetně plochy kaliště by pak měla činit 8 až 9 m2. Výběhová část by měla mít alespoň 10 m2  (průlez ze stáje do výběhu by měl být 0,9 m široký a 1,2 m vysoký). Plocha výběhu by měla být zpevněná a měl by být zajištěn odvod tekutých odpadů (srážky, výkaly, moč) do kanálku a jímky. 

Pro odtok tekutých odpadů by měla být plocha kotce spádovaná (3 až 4 %), a to ve směru ke sběrnéhu kanálku (obvykle čelo kotce). Obvodové stěny mezi kotci jsou obvykle plné (minimalizace případného agresivního chování, možnost lepšího čištění a desinfekce jednotlivých kotců). Výška hrazení kotce by měla být alespoň 1,3 m (příčky hrazení kotce musí být vždy vertikální).

Délka koryta, které se umísťuje do čela kotce by měla být 50 až 60 cm s šířkou cca 40 cm (výška horní hrany 22 až 25 cm od podlahy kotce).  Výška miskové napáječky by měla být cca 35 cm od podlahy kotce, v případě hubicové - kolíkové  napáječky pak 55 cm. 

Pozn: volná plocha kotce by pro kance měla být min. 6 m2, pokud je ale kotec současně používán jako připouštědlo, pak je potřeba min. 10 m2. 

 

techagro-065.jpg

 

Pro skladování hnoje by mělo být vybudováno hnojiště, které bude respektovat hygienické zásady. Hnojiště by mělo být zpevněné (beton) a spádované do stružky a následně do jímky. Zvláště by pak mělo být na zřeteli, že volné hnojiště znamená hygienické riziko - srážky, odtok hnojůvky - kontaminace půdy - ohrožení podzemních a povrchových zdrojů vody. Produkce slamnatého  hnoje je od jednoho prasete přibližně 4 m3 . 

 

 

ÝŽIVA PRASNIC RODÍCÍCH, KOJÍCÍCH, BŘEZÍCH A JALOVÝCH

Kompletní krmná směs musí zajistit dostatek živin pro produkci, reprodukci a záchovu. V chovu prasnic jsou krmné směsi zkrmovány podle stádia březosti. Jde o kompletní krmné směsi pro prasnice březí a kojící. Přechod z krmné směsi pro prasnice březí na krmnou směs pro prasnice kojící je vhodné uskutečnit 10 až 14 dní před plánovaným termínem oprašení. Kompletní směs pro prasnice kojící (KPK) se v období před oprašením zkrmuje v množství 2,8 kg/prasnici a den. Přibližně 5 až 7 dní před oprašením se dávka směsi KPK sníží na 2,5 kg/prasnici a den. Důvodem částečné restrikce před oprašením je minimalizovat riziko vzniku zažívacích problému, problémům při prašení, případně vzniku zánětu mléčné žlázy – mastitidy. V den porodu se obvykle krmná směs oprašené prasnici nezkrmuje. Od druhého dne se krmná směs opět zkrmuje. Dávka se pozvolna zvyšuje, a to až na původní dávku s přídavkem na každé narozené sele (přídavek 0,3 až 0,4 kg/na každé sele). Tedy dávku lze stanovit takto: prasnice, 13 narozených selat = 2,4 + 0,4 x 13 = 7,6 kg. Je nutné zdůraznit, že množství krmiva se řídí schopnosti prasnice takovéto množství přijmout. Prasnice, která mají nízký příjem krmiva je nutné nechat prohlédnout veterinárním lékařem (záněty dělohy, jiná onemocnění).

Tabulka: doporučený krmný plán pro prasnice zdravé a problematické dle www.lfl.bayern.de

 

Starší prasnice – bez zdravotních problémů
Prvnička, starší prasnice – s problémy
1 den 2,5 kg KPK
1 den 2,5 kg KPK
2 den 3,0 kg KPK
2 den 2,8 kg KPK
3 den 3,5 kg KPK
3 den 3,1 kg KPK
4 den 4,0 kg KPK
4 den 3,4 kg KPK
5 den 4,5 kg KPK
5 den 3,8 kg KPK
6 den 5,0 kg KPK
6 den 4,2 kg KPK
7 den 5,5 kg KPK
7 den 4,6 kg KPK
8 den 6,0 kg KPK
8 den 5,1 kg KPK
Od 9 dne – ad libitum
9 den 5,6 kg KPK
 
10 den 6,1 kg KPK
 
11 den 6,6 kg KPK
 
Od 12 dne – ad libitum

 

 

Prasnice jalové a prasnice v eros centru

Výživa prasnic jalových je uskutečňována po odstavu selat a převodu do eros centra. Jde o specifickou část výživy prasnic, která má za cíl zajistit dostatek živin pro správnou funkci reprodukčního aparátu prasnice. Při plánovém odstavu je poslední krmení prasnice uskutečněno večer před odstavem. V den odstavu má prasnice hladovku. Následující den je prasnici zkrmována kompletní směs pro prasnice březí. Výživou lze v tomto období výrazně ovlivnit průběh říje. Využíváme tedy tzv. flushingového efektu. Krmná dávka se pohybuje okolo 2,2 až 2,5 kg/prasnici a den. U starších prasnic s BCS – tělesnou kondicí pod 3,5 (optimum u starších prasnic je 3,5 až 4 body) a prasniček pod 4 je vhodné, aby krmná dávka byla navýšena na 3 až 3,3 kg na prasnici. Krmná dávka bývá obvykle rozdělena do dvou až tří dílčích dávek.
 

Prasnice březí

V období březosti je cílem chovatele zajistit dostatek krmiva v odpovídající kvalitě, který zabezpečí vývoj vyvíjejících se plodů. Mimo to je nutné poznamenat, že krmná dávka musí splňovat také požadavky na záchovu, u prasniček pak je zde nutný přídavek na dokončení růstu. Krmení březích prasnic lze rozdělit na období první poloviny a druhé poloviny gestace. V prvních dvou třetinách březosti jsou prasnice krmeny restringovaně, tedy krmná dávka se pohybuje v rozmezí 2,1 až 2,5 kg/prasnici a den. Cílem tohoto opatření je eliminovat případnou embryonální mortalitu, potratovost. V poslední třetině se krmná dávky zvyšuje v závislosti na kondici prasnice o 10 až 20 %. Tedy průměrná krmná dávka se pohybuje okolo 2,4 kg/prasnici a den. Překrmování v období březosti je nežádoucí a má vliv na zdravotní stav prasnice.
 

KRMENÍ SELAT

12. 2. 2012

KRMENÍ SELAT

Po narození, musí být selatům zajištěn příjem dostatečného množství mleziva (to je u prasnice produkováno cca 24 až 36 hodin). Mlezivo poskytuje selatům nejen základní příjem živin, ale zejména protilátky, které je chrání první 3. týdny před infekcemi. Z pohledu krytí požadavků selat na živiny je mléko dostačující pouze prvních 10. dní. Již v průběhu prvního týdne věku je doporučováno podávat selatům velmi malé dávky prestarterového krmiva. Přijímané množství prestarteru je zpočátku velmi malé, ale v této fázi je rozhodující, aby si na něj selata navykla. Každý den se proto velmi malé dávky podávají selatům do čistých misek. Také je velmi důležité, aby měla selata přístup k čisté napájecí vodě, jinak hrozí riziko pití moči matky apod. Selatům se obvykle podává krmivo pod označením ČOS - časný odstav selat. Tyto krmné směsi jsou prodávány i pod různými komerčními názvy (selátko aj.), někdy jsou označeny např. ČOS 1, ČOS 2 a na každém výrobku je napsáno jeho složení a do jakého věku (hmotnosti) se tato směs zkrmuje.

Krmná směs ČOS 1 je obvykle selatům zkrmována do jejich hmotnosti 8 kg, poté je zkrmována krmná směs ČOS 2. Toto samozřejmě je vždy závislé na době odstavu. V produkčních chovech jsou selata běžně odstavována od matky mezi 20 až 35 dnem věku selat. v drobnochovech pak obvykle okolo mezi 40 a 60 dnem. Krmná směs ČOS 2 se dává selatům většinou odstaveným, což v intenzivních chovech je mezi 8 až 20 kg ž.hm.

Poté jsou selata krmena krmnými směsmi pro předvýkrm tzv. krmná směs A 1, a to od 20 kg. ž. hm. do živé hmotnosti 35 kg ž. h.m. Poté následuje již výkrm prasniček a vepříků (kanečků) směsí A 2 od 35 kg ž. hm. do 66 kg ž. hm, poté se dieta mění a zbytek výrkmu do porážkové je podávána tzv. CDP cereální dieta prasat do konce výkrmu (115 až 120 kg).

 

Zdroj: Zootechnika.cz